etapa
DRUHÁ
HIKING AROUND CZECHIA
is a hiking project to hike all around the Czech Republic. We don't hike directly on the border, but in it's proximity in order to see as much beautiful and interesting places as we can.
Every stage provides useful info for planning a hiking trip.
Nové Údolí - Železná Ruda
Přechod Národního parku Šumava krajinou zaniklých vesnic, loukami s kamennými zbytky políček, která dávno zažila zlaté časy obchodních stezek a pamatuje i keltské osídlení.
Vyhlídky na Strážné, z Oblíku na Poledník a z Poledníku do krajiny, dvě ledovcová jezera a dvě turisticky známé obce Modrava a Prášily.
vzdálenost: 90,6 km
doba: 3 dny
převýšení ↑ 2060 m
↓ 2076 m
nejvyšší bod: Poledník 1315 m
Plánování výletu
Do Nového Údolí jede vyhlídková lokálka dvě a půl hodiny z Českých Budějovic nebo dvě hodiny z Číčenic, oboje vlaky GW Train Regio. Z Železné Rudy jezdí poměrně dost spojů přímo na PRahu nebo přes Plzeň či Klatovy.
Možnosti na trase jsou autobusové zastávky ve Strážném, Modravě a Prášilech, ale spojů je poskrovnu.
Ubytování: Nové Údolí, Strážný, Bučina, Modrava, Prášily, Železná Ruda.
V rámci NP Šumava slouží k přenocování tzv. Nouzová nocoviště s danými pravidly.
V Novém Údolí koupíte maximálně suvenýry v sezóně, potraviny ve Strážném při odbočce z Trasy, případně velmi omezeně Modrava a Prášily.
V Železné Rudě je několik obchodů, v Alžbětíně tak maximálně sádrového trpaslíka.
V Novém Údolí se dá najíst i napít v penzionu nebo přímo u nádraží v Krčmě Vagon s malým muzeem. Do Strážného se dostanete krátkou odbočkou z trasy. Na Bučině funguje hotel Alpská Vyhlídka a na Modravě Pivovar, kde bývá dost plno. Alternativou je penzion Arnika naproti přes řeku.
Další možností jdou Prášily nebo až Železná Ruda. Nádražní restaurace v Alžbětíně byla v době naší návštěvy zavřená a obecně se tam nedá sehnat nic rozumného.
Celkově je podél trasy vody dostatek a potůčky jsou značené i v mapách. Dost jich teče po svazích Skalnatého hřbetu, kolen Ždárku a Černé Hory. Mezi Oblíkem a Poledníkem voda není, ale dá se doplnit předem v Modravě. Kolem Prášilského a jezera Laka jsme narazili na dost potůčků.
Trasa
km 0
Nové Údolí - nádraží
Obec vznikla původně jako dřevařská osada, dříve nazývaná Nová Ves, postupně Nové Údolí (Neuthal). Železniční trať z roku 1910 vedla původně až do Pasova, ale po druhé světové válce byla v souvislosti se vznikem železné opony část zrušena. Později byl na Bavorské straně odstraněn 18 km dlouhý úsek kolejí z hraničního Haidmühle.
Na české straně byl provoz obnoven v roce 1990. O čtyři roky později vznikl spolek Pošumavská jižní dráha, jež provozuje nejkratší mezinárodní železnici na světě, dlouhou 105 metrů. Vedle této atrakce je tu ve starém vagonu ještě malé muzeum a krčma.
Nedaleko nádraží lze doplnit voda. Vyrazíme po Červené, které se budeme držet po většinu výletu.
km 4,4
Krásná Hora
Krásná hora je bývalá obec na západních svazích hory Kapraď. Na počátku dvacátého století zde stálo téměř padesát domů, vetšinou německých obyvatel, kteří se živili převážně pěstováním a zpracováním lnu. V padesátých letech byli lidi vystěhováni a domy zbořeny. Dochovaly se pouze dvě chátrající budovy pohraniční stráže.
km 8,9
Dolní Cazov
Další z obcí, jež nepřežila období železné opony. V bývalém Unter Zassau stávalo přes dvacet domů hlavně německého obyvatelstva.
Cestou procházíme kolem památné lípy a pomníku Bohumila Hasila, bratra jednoho z "králů šumavy", převaděče Josefa Hasila. Bohumil byl na tomto místě postřelen pro pokusu o přechod hranice a přenesení svého ročního syna za matkou do Německa.
Nedaleko leží místo, kudy v roce 1945 vstoupila do tehdejšího Československa vstoupila Americká armáda. Nejdřív pěší oddíl a poté vybudovali ženijní můstek přes hraniční řeku Řasnici.
km 13,2
Strážný
Nouzové Nocoviště se nachází jižně od obce. Do strážného se dá sejít pro doplnění zásob.
Městečko se dříve jmenovalo Kunžvart, podle nedalekého hradu (dnes zříceniny), v 50. letech bylo přejmenováno podle blízkého vrcholu Strážný (1115 m). Největšího rozmachu zažily město i hrad v době obchodní Zlaté stezky. Po druhé světové válce oblast upadala a ruch se sem vrátil až po otevření významného hraničního přechodu, čemuž odpovídá i složení obchodů a služeb.
Nad městem stojí zřícenina středověkého hradu Kunžvart, jež kdysi střežil Zlatou stezku. Nejzachovalejší stopy jedné z větví dávné cesty najdeme v sedle Obecního vrchu nad Strážným (odbočka po žluté). Z vrcholové skalky je pak krásný výhled na obec.
Pokračujeme dál po červené.
km 18,2
Slunovratové kameny
Již před dvěma a půl tisíci lety obývali Šumavu Keltové. Jednou z památek na jejich osídlení jsou Slunovratové kameny na hřebeni Homole a Skalnatého hřbetu. Dva menhiry údajně sloužily k určování slunovratu, ale jeden z kamenů prý byl několikrát povalen a obnoven.
Cesta není značená, ale není problém ke kamenům dojít. Kousek před rozcestím Horní Světlé Hory odbočuje široká cesta, která se pak stáčí k vrcholu. Případně se dá stoupat loukami s terasovitými políčky bývalých Světlých Hor a lesem na hřeben a na cestu. V mapy.cz jsou značené.
km 23,7
Žďárek
Obec, jež založili koncem osmnáctého století začala šesti domy na třech a půl kilometrech. To znamenalo dvě části obce s vlastním nářečím. Prostoru měli dost, ale úrody byly na drsné Šumavě slabé, tak se živili výrobou dřeváků. Známá byla rodina Habelsbergerova, jež se proslavila prodejem nejen dřeváků, ale i limonád.
Na rozcestí je poblíž základů stavení velký přístřešek a nedaleko potok. Pokračujeme po červené, cesta dál vede hlavně loukami.
km 28,5
Knížecí Pláně
Bývalá obec, původně dřevařská osada v místě, zvaném „Schöne Ebene“ (Pěkná vyhlídka), zanikla po druhé světové válce v pohraničním pásmu. Dnes je v krajině patrný tehdejší systém polí a obnovený hřbitov, který utrpěl velké škody v sedmdesátých letech. V místě bývalého kostela stojí dřevěný kříž a tam, kde se do kostela vstupovalo byl umístěn znak Schwarzenbergů. Hřbitov byl upraven v devadesátých letech německými rodáky.
Pokračujeme po červené na Bučinu.
km 31,8
Bučina
Bučina (německy Buchwald) ve výšce 1162 metrů bývala nejvýše položená osada v Čechách. Z původní osady nezůstalo skoro nic. Kaple Sv. Michala byla postavena znovu a z původní Pešlovy chaty je hotel Alpská Vyhlídka.
Poblíž hraničního přechodu Bučina - Finsterau najdeme památník - repliku železné opony se strážní věží.
V sezóně sem jezdí turistický autobus z Kvildy, jinak je hraniční přechod jen pro pěší. Pár set metrů na sever najdeme u cyklostezky Nouzové nocoviště.
Pokračujeme stále po červené.
km 35,5
Pramen Vltavy
Ve skutečnosti pramení nejdelší česká řeka na několika místech na úbočí Černé hory. Místo je symbolicky označeno jako vznik Teplé Vltavy. Původně tu stávala chata Klubu Českých turistů, která byla za druhé světové války využívána jako zajatecký tábor. V padesátých letech byla budova odstraněna a pramen Vltavy se dostal do zakázaného pásma.
km 37,5
Černá hora - 1315 m
Na jejích svazích pramení Vltava. Přímo na vrchol nevede oficiální turistická značka, ale nedaleko vrcholu je vyhlídková plošina. (krátká odbočka z červené značky a cyklostezky)
km 46,1
Modrava
Modrava je bývalá šumavská dřevařská osada na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, jejichž spojením vzniká řeka Vydra. Na břehu Roklanského potoka se můžeme občerstvit v místním pivovaru Lyer, případně v dalším penzionu naproti přes řeku.
Pokračujeme podél Roklanského potoka, kolen Nouzového nocoviště k rozcestí Rybárna, odkud stoupáme po asfaltu k Tříjezerní Slati.
km 49,3
Tříjezerní slať
Typické Šumavské vrchoviště nazvané podle tří jezírek. Přijdeme cyklostezkou od Roklanského potoka, pokračujeme po žluté na rozcestí Pod Oblíkem a po neznačené cestě na Oblík.
km 52,0
Oblík - 1225 m
Stá nejvyšší hora ČR. Výhled z vrcholové skály rozhodně stojí za výstup. Široká cesta z rozcestí se postupně stane pěšinou. Směrem k Poledníku sestupujeme po modré.
km 58,1
Poledník - 1315 m
Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže elektronické ostrahy hranice. Uprostřed přísně střeženého pásma sloužila jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi. Ostatní budovy komplexu byly odstraněny a na věži byla zpřístupněna rozhledna.
V roce 2020 je rozhledna kvůli havarijnímu stavu uzavřena a údajně čeká na rekonstrukci. Na vrcholu najdeme nouzové nocoviště, dokonce s krbem na částečně kryté terase infocentra, ale není tu voda.
Z rozcestí Předěl pokračujeme po červené k Prášilskému jezeru.
km 63,6
Prášilské jezero
Jedno z pěti šumavských ledovcových jezer. Dříve se jeho voda používala k vytvoření přívalové vlny pro plavení dřeva a jeho hráz byla o několik metrů navýšena.
Do Prášil pokračujeme po červené.
km 67,8
Prášily
V Prášilech najdeme nejvýše položenou botanickou zahradu v Čechách a vedle ní ohradu s Bizony. Dá se tu sehnat jídlo, pití, nocleh i doprava.
Pokračujeme po zelené na Formberg, Vysoké lávky a po Žluté do Hůrky. Z Formbergu se to dá zkrátit průsekem pod dráty, ale cesta je podmáčená a z rozpadlých mostů trčí rezavé hřeby, takže snad raději po značkách...
km 74,0
Hůrka
Přicházíme významnou Hůreckou alejí památných stromů, javorů a lip.
Na Hůrce stávala významná sklářská osada. Po druhé světové válce se dostala do pohraničního vojenského pásma se střelnicí. Hřbitovní kaple se dochovala jen díky tomu, že sloužila jako dělostřelecká pozorovatelna. V padesátých letech došlo k rozstřílení pohřbených těl sklářské rodiny Abelů pohraničníky. Dnes je kaple opravena a znovu vysvědcena. Před ní stojí zbytky kostela Sv. Vincence.
Nedaleko rozcestí stojí nouzové nocoviště. K jezeru Laka stoupáme po modré.
km 76,0
Jezero Laka
Jezero Laka je z pěti šumavských ledovcových jezer nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené. Narozdíl od ostatních, jejichž dno je skalnaté a pokryté kalem z okolních lesů, je na dně jezera Laka rašelina. Hráz byla v minulosti navýšena kvůli plavbě dřeva. Okolní rašeliniště se přechází po dřevěných lávkách.
Do Železné Rudy scházíme 10 km po červené značce, jež z počátku stoupá na rozcestí Pod Polomem.
km 86,8
Železná Ruda - Alžbětín
Hraniční obec s tradičními prodejnami sádrových trpaslíků a skleněných koulí, ale také s unikátní budovou nádraží, jejíž jedna symetrická polovina patří Čechám a druhá Bavorsku. Nádraží bylo v roce 1877 postaveno pro Plzeňsko-březenskou dráhu díky dobrým obou sousedních zemí. Horší to bylo po druhé světové válce, kdy byly poloviny rozděleny ostnatými dráty a česká část budovy chátrala natolik, že téměř došlo k její demolici. Zachránila jí až Sametová revoluce, velmi brzká rekonstrukce a obnovení prostoru.
Obě části nádraží mají restauraci, ale lepší je dojít do centra Železné Rudy.
km 90,6
Železná Ruda
V zimě frekventované lyžařské středisko, v létě základna pro turistické výlety. Najdeme tu mnoho restaurací i ubytovacích zařízení. Zajímavý je kostel Panny Marie Pomocné.