etapa

PRVNÍ

HIKING AROUND CZECHIA

is a hiking project to hike all around the Czech Republic. We don't hike directly on the border, but in it's proximity in order to see as much beautiful and interesting places as we can.

Every stage provides useful info for planning a hiking trip.

obrys CR_stezka_02.png

Kraslice - Jáchymov         

Krušné hody a doly, aneb po stopách těžby v krušném májovém počasí a jarní vylidněné Karlovy Vary jako bonus.

Různorodý terén od asfaltu po podmáčené lesní pěšinky, spousta míst která zvědavce pozdrží k prozkoumání.

MAPA TRASY

vzdálenost:         63,4 km   

doba:                   3 dny

převýšení            ↑ 1617 m 

                            ↓ 1431 m

nejvyšší bod:      Blatenský vrch 1143 m

BLOG - zápisky z cesty

Plánování výletu

Do Kraslic se dostaneme vlakem ze Sokolova vlaky GW Train Regio. Do Sokolova zdlouhavým rychlíkem nebo autobusem přes Karlovy Vary.

Z Jáchymova jezdí autobusy do Karlových Varů a odtamtud opět vlakem nebo rychlejším autobusem (Studentagency je často potřeba rezervovat dopředu, aby bylo místo). Cestou je nádraží v Horní Blatné.

Ubytování: Přebuz, Horní Blatná, Hřebečná, Jáchymov

Cestou se místa na spaní dají najít, ale pozor na rašeliniště a přírodní rezervace. 

Kraslice, Horní Blatná a Jáchymov.

cestou moc obchodů není, ale etapa není dlouhá.

Kraslice, hospoda v Přebuzi, občerstvení v Jelení, několik hospod a restaurací v Horní Blatné, stánek u rozhledny na Blatenském vrchu a Hřebečná. Na konci v Jáchymově.

Na zámeckém vrchu nad Kraslicemi jsou prameny, ale my našly vyschlé.

Boční potůčky v Rájeckém údolí vypadaly dobře a též studánka Fišerův pramen pod Špičákem. 

Voda se dá nabrat i u portáli dědičné štoly Sv. Jiří za dolem Sauersack a například z potoka nad Miluščiným vodopádem. Směrem k Jáchymovu je zdrojů méně. 

Trasa

km 0

Kraslice

Název města prý nepochází z malovaných velikonočních vajíček, ale ze zkomoleniny nářečného pojmenování označení kopce porostlého jehličnatým lesem. 

Nad městem se nachází zalesněný vrch Hradiště s vyhlídkovými trasami, altány a několika prameny (v době naší návštěvy pitné nevypadaly, ikdyž se to o nich uvádí). Na vrcholu jsou zbytky zříceniny Hausberg. Za výstup stojí spíš jen výhled. 

Naučnou stezkou Po stopách horníků kolem Tisovce na Olověný vrch

 

km 5,8

Olověný vrch / Bleiberg - 802 m

Název je odvozen od výskytu olova v okolí. Na vrcholu se nachází 16 m vysoká rozhledna a chata přímo u horní stanice lyžařského vleku. Na sever do Bublavy se dá sejít po sjezdovce nebo okolo po turistických značkách.

 

km 7,6

Bublava

Obec je zimní turistickou - lyžařskou destinací a díky snaze rozšířit atrakce se stala i jednou z nejzadluženejších u nás. Akvapark začali budovat před dvaceti lety a brzy poté pramen dotací vyschl. Kolem chátrající budovy se táhly letité soudní spory a zadlužená obec neměla ani na údržbu ostatní infrastruktury. 

Do areálu se dostaneme poměrně snadno od silnice. Betonové schodiště vede několik pater do věže, kde pod dřevěným krovem vyhlížíme z rozbitých plastových oken. Oblouková díra pro tobogán je připravená a venku reziví závěsná konstrukce. V hlavní hale jsou připravené betonové bazénky pro vodní ráj. 

Pokračujeme po červené přes Stříbrnou do Rájeckého údolí. 

 

km 10,6

Rájecké údolí

Údolím vede astaltka podél Stříbrného potoka. Nachází se zde několo památných stromů (Klen v Nancy s obvodem čtyři metry). Na sever od cesty vede krátká odbočka k altánku s bustami Goetheho a Schillera vytesanými do žulových balvanů. 

Z rozcestí po zelené na Špičák, kolem skalního města (jsou zde i lezecké cesty) a na dalším rozcestí, těsně pod Špičákem) Fišerova studánka.

 

km 15,9

Špičák - 991 m

Nejvyšší hora okresu Sokolov se žulovými skalkami na vrcholu. Na západní straně je altánek a pěkné vyhlídky. Je vidět například Olověný vrch. 

 
 

km 20,8

Přebuz

Město s nejnižším počtem obyvatel v ČR (73 obyvatel v r. 2019). V okolí se nachází několik přístupných opuštěných dolů a přírodní park Přebuz včetně několika maloplošných chráněných území (např. Rolavská Vrchoviště).

Historie dolování přibližuje okruh Hornická poznávací trasa Přebuz. Mezi nejznámější technické památky patří Ritterův důl (trafostanice u cesty) a důl Otto / důl Přebuz dál v lese, kde najdeme těžní věž hlavní šachty a několik dalších betonových budov. 

Na druhou stranu od města se nachází rozsáhlý areál dolu Rolava / Sauersack, kam dojdeme po silnici / cyklostezce přes zaniklou obec Rolavu.

 

km 26,7

Bývalá důl Rolava / Sauersack

Bývalý cínový důl a zajatecký tábor uprostřed Rolavských vrchovišť. Za druhé světové války tu pracovaly stovky válečných zajatců. Areál důlního závodu je od silnice na sever. Mezi stromy prosvítá několikapatrové torzo betonového skeletu. Z něj trčí rezavé dráty a celý komplex porůstá mechem a náletovou vegetací. 

První budova je nejvyšší. V další části leží pod výsypkami hromady nezpracované rudy. Kulatá nádrž plná vody býval kdysi krytý bazén k plavení rudy.

Celý areál je volně přístupný, ale opatrnost je rozhodně na místě!

Voda byla z dolu odváděna dědičnou štolou Sv. Jičí, jejíž portál najdeme u silnice cca o 2 km dál směrem na Jelení. 

km 30,3

Jelení

Původně hornická osada uprostřed krušnohorských luk. Najdeme tu památník kostela a v létě občerstvení.

Pokračujeme asfaltkou na jih kolem Jeleního vrchu na červenou značku a po ní až do Horní Blatné, kde se před obcí dáme směrem na Strašidla.  

Cestou na Bílém potoce najdeme nevelkou kaskádu nazvanou Miluščin vodopád. 

 
 

km 41,6

Na Strašidlech

Skalní město mezi Horní Blatnou a Potůčky. Nevede sem turistická značka. Jsou zde i sportovní lezecké cesty. Podle legendy tu samozřejmě straší. Dva bratři se  nemohli dohodnout o nalezený valoun stříbra. Jeden druhého proklel a oba se propaldi do pekla. Ozvěny jejich hádky je prý slyšet dodnes. 

Každopádně vidět můžeme pěkné výhledy. 

Kolem nově opravené kaple na kraji lesa (s výhledy na Blatenský vrch) dojdeme do Horní Blatné.

 

km 43,5

Horní Blatná

Město bylo založeno ve středověku jako hornické (proto horní a ne podle výšky) na pravoúhlé síti. Kolem prostorného náměstí s velkým a netypickým kostelem najdeme několik hospod a restaurací. 

Směrem na Vlčí jámy a Blatenský vrch vede červená značka. 

 

km 45,0

Vlčí jámy

Východně od cesty zejí dvě hluboké díry jako další ze stop po všudypřítomné důlní činnosti. První se jmenuje Vlčí jáma podle středověkého dolu Wolfgang. Těžili tu cín a když se propadl strop, zbyla desítky metrů hluboká propast. Dolů se kvůli padajícím skalám nesmí.

O kus výš je jáma Ledová (60 m hluboká). Úzká průrva po cínové žíle bývalého dolu Jiří má své specifické klima, kde se sníh drží celý rok. Dokonce ho odsud dováželi na ošetření raněných po bitvě u Lipska v Napoleonských válkách.

 

km 45,2

Blatenský vrch - 1043 m

Na vrcholu stojí 21 m vysoká rozhledna obložená dřevem. Postavili ji v roce 1912 i s hotelem a restaurací. Na počest poslední rakouské císařovny ji nazvali Zitina vyhlídka. Po válce se dostala do vojenského prostoru a hotel s restaurací musely být později zbourány kvůli havarijnímu stavu.

Pod věží stojí kiosek s občerstvením.

Po žluté značce scházíme k Blatenskému příkopu a pokračujeme po naučné stezce podél vodního kanálu. ve středověku přiváděl do důlních zařízení v Horní Blatné vodu z Božídarských rašelinišť. Naučná stezka je sice značená v mapě, ale cedule zatím chybí. 

V loukách před rozcestím Bludná je několik dalších bývalých dolů. Pokračujeme po červené do Hřebečné kolem Červené jámy.

km 49,7

Červená jáma

Červená jáma je největší pinka (pozůstatek po kombinaci hlubinné a povrchové těžby) u nás. Občerstvení v chaloupce z pařezů a hlíny je nedaleko jejího okraje. 

Pokračujeme po červené do Hřebečné. Cestou jsou krásné výhledy na horu Plešivec s rozhlednou.  

 

km 51,2

Hřebečná

Zde se nachází jedna z nejznámějších atrakcí, zachovalé středověké důlní dílo na těžbu cínové rudy. Prohlídková štola Kryštov dolu Mauricius je otevřená v letních měsících, jinak je z důvodu ochrany přírody zavřená. 

Pokračujeme po červené kolem Schneppovy pinky. 

 

km 54,1

Mrtvý rybník

Přírodní vodní plocha v NPR Božídarské rašeliniště.

Pokračujeme po červené k silnici a dál po žluté k bývalému dolu Eduard.

 

km 58,1

bývalý důl Eduard

Bývalý stříbrný a později uranový důl, u nějž se dnes nachází starší sportovní a biatlonový areál. Pod sjezdovkou u Horkého rybníka najdeme vyústění odvodňovací štoly. 

Pokračujeme NS Jáchymovské peklo, věnované uranovým dolům. Jedno ze zastávek je odbočka ke skautskému kříži. 

 

km 63,4

Jáchymov

V Novém městě nad Jáchymovem najdeme pozůstatky dolu Rovnost včetně budovy řetízkové převlékárny a Palečkova hradu, což je památka na šikanu dozorce Palečka, jež nechal vězně stavět zmenšeninu hradu.

Po modré scházíme k Jáchymovu kolem hradu Freudenstein. Prostředkem areálu vede silnice. Na jedné straně se nachází starší věž - Prachárna a na druhé v upraveném parčíku rekonstruovaná věž Šlikovka. 

Město Jáchymov je známé především díky nalezištím uranu a to v dobrém (léčebné lázně) i ve zlém (práce vězňů v uranových dolech). Významnou součástí hornického muzea je Štola č. 1 nad městem. V Mincovní ulici je městské muzeum věnované historii i mineralogii. 

OutVer - Outdoor Vertical

Mountaineering, skitouring, climbing, trakking, travel Enjoy the outdoors

 

Do you like outver.net? Don't miss our new posts!

Contact us

© 2019 OutVer