etapa

PRVNÍ

HIKING AROUND CZECHIA

is a hiking project to hike all around the Czech Republic. We don't hike directly on the border, but in it's proximity in order to see as much beautiful and interesting places as we can.

Every stage provides useful info for planning a hiking trip.

obrys CR_stezka_02.png

Třinec - Hodonín

Dlouhých deset dní na divokém východě. Přechod česko-slovenské hranice z ocelářského Třince přes Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty až do srdce jižní Moravy měnící se krajinou zalesněných kopců a rozkvetlých luk.

Přechod se dá částečně rozdělit na kratší etapy.

MAPA TRASY

vzdálenost:          289,2 km   

doba:                   10 dní

převýšení            ↑ 8188 m 

                            ↓ 8331 m

nejvyšší bod:      Lysá hora 1323 m

BLOG - zápisky z cesty

Plánování výletu

Český Těšín, případně nedaleký Třinec leží na hlavní železničních trati, jež pokračuje dál na Slovensko. Cesta přímými vlaky všech hlavních společností trvý něco málo přes čtyři hodiny. Případně se dá přijet s přestupem přes Ostravu. 

Za Jablunkovem není v Beskydech moc možností dopravy kromě Ostravice. Rozumnou možností je až Horní Lideč, odkud jezdí dokonce přímé vlaky. Další možnosti jsou Starý Hrozenkov, Strání, Květná a Vrbovce, resp. Velká nad Veličkou. 

Cestou se nachází poměrně dostatek horských chat přímo na trase, případně ubytovacích zařízení v obcích (Třinec, Bukovec, Mosty u Jablunkova, Ostravice, Střelná, Brumov-Bylnice, Žitková, Velká nad Veličkou, Hodonín)

Ve vesnicích a městech najdeme aspoň jednu samoobsluhu, ale pozor ne otevírací dobu. V zásadě nebylo potřeba nést jídlo víc jak na tři dny a to i kdyby člověk nevyužil hospod po cestě.

Cestou je sousta možností - chaty na hřebenech a hospody ve vesnicích. V létě je většina otevřená, ale pokud na ně chcete spoléhat, raději si ověřte dopředu jak mají otevřeno a kdy vaří. V sezóně může být před koncem otevírací doby "vyžráno".

Voda se dá cestou poměrně hojně nabírat z potoků a mnoha pramenů, případně doplnit na chatách. Pozor na delší pasáže po hřebenech, případně civilizací mimo otevírací dobu.

Trasa

km 0

Třinec

Třinec je po Jablunkově druhým nejvýchodnějším městem Česka. Leží území historického Těšínského Slezska a v historii o něj probíhaly spory mezi Československem a Polskem. Je hlavně městem průmyslovým s velkým významem železáren. Vyrážíme od nádraží po žluté.

 

km 4,5

Vápenky Vendryně

Technickou památkou na kraji obce jsou dvě věže rekonstruovaných vápenných pecí z 19. století. V místním nářečí se jim říkalo "wopienky". Zpracování vápna souvisí s ocelářskými hutěmi, ale pro místní potřeby byly vápenky v provozu i po ukončení těžby železné rudy. Definitivně byl provoz věží ukončen 1965, kdy skončily i vápencové lomy. Starší pec je z část kamenná, vysoká 9,3m. Novější, vysoká 10 m je cihlová a zachovala se i nájezdová rampa. 

Pokračujeme po zelené na rozcestí pod Malým Ostrým a dál po červené na Čantoryji (v závěru žlutá). 

 

km 12,7

Chata Čantoryje

chata z roku 1904 na hraničním hřebeni. Na dohled na polské straně je další chata. Občerstvení cestou a rozhlednu.Dál širokou cestou k rozhledně. 

km 13,4

Velká Čantoryje - 995 m

Velká Čantoryje je bájná hora a zároveň nejvyšší vrchol Slezských Beskyd. Konstrukce rozhledny z roku 2002 je Vysoká 29 m a má 5 pater. 
V době nacistické okupace byla hora centrem činnosti partyzánů. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník. Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa a Polska.Pokračujeme po hrahičním hřebeni po červené značce. 

 

km 18,2

Schronisko na Soszowie Wielkim

Chata pod vrcholem Velký Šošov (886 m). 

km 22,5

Stožek - 978 m

Další z hřebenových vrcholů, turistická trasa ho mírně obchází. Přímo pod vrcholem je chata Schronisko PTTK na Stożku, vaří, berou i koruny, z terasy pěkný výhled do Polska. Až na vrchol Kyčera po červené.

km 24,4

Kyčera / Kiczory - 989 m

ve vrcholových partiích se nachází pískovcové skalky, výhledy jsou omezené. Sestup 200 m stejnou cestou a doleva neznačenou pěšinou na červenou značku do Bukovce, dál po silnici k hraničnímu přechodu a po zelené k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

 

km 34,1

Nejvýchodnější bod ČR:   49° 33´ 02.10521“N; 18° 51´ 33.31399“ E 

Bukovec je obec s nejvýchodněji položenými domy v ČR.  Z asfaltové silnice vede od parkoviště 700 metrů dlouhá naučná stezka se sedmi tabulemi o životě místního kraje. Trasa loukou, místy podmáčenou, obchází rašeliniště PR Bukovec a končí na nejvýchodnějším místě ČR na břehu hraniční řeky Olešky, jež přitéká z Polska. V lese je přístřešek. Vrátíme se na asfalt a pokračujeme zelené a žluté do Hrčavy. 

km 38,9

Hrčava

Nejvýchodněji položená obec ČR (nejvýchodnější střed obce). Možnost občerstvení. K trojmezí z kopce po asfaltu po žluté nebo vedlejší cestou 

 

km 40,7

Trojmezí CZ/PL/SK

Skutečné trojmezí je vyznačeno patníkem dole v potoce. Lávka na slovenskou stranu je rozbitá (léto 2020), Na všech třech stranách jsou cedule a mohyly se státními znaky a altány. Nedaleko je hospoda, místo je dobře přístupné a dost navštěvované. V Hrčavském Gruntu u silnice prodávají domácí sýry. Po žluté se vracíme do Hrčavy a vyrazíme po silnici směrem na Mosty u Jablunkova. 

km 43,1

Lurdská jeskyně

Lurdská jeskyně se studánkou v Hrčavě je spíš kamenný oltář s Madonou. Nachází se asi 250 m západně od kostelíku sv. Cyrila a Metoděje. Při jeho stavbě bylo nalámáno a dovezeno víc kamene, než bylo potřeba. Místní učitel tedy navrhl ze zbytku kamene postavit umělou jeskyni. Do kohoutku je svedena voda z pramene, o němž se tvrdí, že je zázračný. Kolem je pěkné sezení. Pokračujeme po silnici k autobusové zastávce Hrčava, Gavlonka, odkud se dáme lesními cestami.  

km 44,9

Památník posledního vlka v Beskydech

alternativně sem vede červená značka od jihu od silnice. lesní cesty v okolí jsou dost poničené těžkou technikou. Památník je malý žulový kámen s nápisem VLK 1914. Vedle je přístřešek. Právě tady byl v roce 1914 zastřelen poslední beskydský vlk, jež byl postrachem pastevců. Po necelých sto letech se vlci do Beskyd začali vracet. Pokračujeme lesními cestami k trase na Gírovou.

 

km 47,3

Gírová 840 m

Gírová je nejvyšší hora české části Jablunkovského mezihoří. Pod vrcholem je turistická chara z roku 1932. Přes Gírovou často vedou turistické pochody k trojmezí v Hrčavě. Přes vrchol prochází hlavní evropské rozvodí mezi Odrou a Dunajem.Přímo na vrchol nevede turistická značka, ale cesta je dobře znatelná přímo vzhůru od chaty. Dolů západním směrem, kde se napojíme na červenou značku do Mostů u Jablunkova. 

km 51,5

Mosty u Jablunkova
Město na hlavním tahu z Třince a Jablunkova směrem na Slovensko. Dostupné nádraží, ubytování, několik krámů s potravinami i hospod. Kromě toho koupaliště a sportovní areál.Pokračujeme po červené na Skalku, Velký Polom a dál po hřebeni. Cestou je kousek nad městem pramen. 

km 56,7

Čerchlaný Beskyd - 945m 

Nenápadný vrchol na hraničním hřebeni. Nachází se zde kamenná chata z roku 1924, u níž dříve stával vodojem. Po rozsáhlé rekonstrukci je z něho rozhledna, do roku 2011 sloužil k ustájení domácích zvířat. Pokračujeme dál po hřebeni po červené. 

 

km 59,9

Kaple Muřinkový vrch
Muřinkový vrch (975 m n. m.) leží na hraničním hřebeni a také hranici mezi CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Vrchol se nachází v evropském rozvodí Odra - Dunaj. V sedle pod vrcholem, směrem k Velkému Polomu stojí pseudorománská kaple Panny Marie z roku 1910. Ze slovenské strany sem vede asfaltka, kolem kaple je sezení a vedle studánka. 

 

km 71,6

Bílý kříž

Osada Bílý Kříž (slovensky Biely Kríž) je horská rekreační oblast již od konce 19. století. Je ohraničena vrchem Sulov (943 m n. m.) na severu a slovenským vrchem Súľov (903 m n. m.) na jihu. Bílý kříž, jež dal osadě jméno tu vztyčili poté, co pašeráci ubili příslušníka pohraniční stráže (to je jedna z pravděpodobnějších historek k jeho vzniku). Nedaleko se nachází moderní meteostanice, zabývající se vivem CO2 a lesní porosty. Pokračujeme po modré na Ježánky a dál po červené na Lysou horu. 

 

km 82,5

Lysá hora - 1324 m

Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a Těšínska a třetí nejprominentnější vrchol ČR. Na holém vrcholu se nachází telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat s možností občerstvení. Z jihovýchodu sem vede silnice, do Ostravice scházíme po červené kamenitými cestami.

 

km 93,3 

Ostravice

Město v údolí mezi Smrkem a Lysou horou, leží na významném dopravním tahu a turisticky je poměrně frekventovaná. Možnosti ubytování, nákupu i občerstvení. Využili jsme penzion Šance ve Frýdlantu nad Ostravicí (nad městem, směrem k Ostravici) - levná varianta, poněkud starší budovy i vybavení, ale naprosto stačí a paní je milá. 

km 96,9

Bučací vodopád

Jedny z nejvyšších vodopádů v téhle části Karpat. Tvoří je několik peřejí a dva větší vodopády 3,6 a 6,4 m vysoké. Přijdeme k nim po lesní cestě mezi sedlem Nad Holubčankou a osadou Na Skalce v Ostravici. Je to mírná oklika z červené značky.
Z rozcestí pak na Smrk můžeme stoupat po červené, nebo prudší cestou, který vede přímo. 

 

km 99

Smrk - 1276 m

Smrk je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a sedmá nejprominentnější hora ČR. Masiv se skládá z několika vrcholů Malý Smrk, Smrček a Malý Smrček. Cestou na vrchol jsou krásné výhledy, vrchol je zastíněný stromy. Nahoře plácek, lavička, naučné cedule. Sestupujeme po červené a dál přes Polanu, Kociánku, Lhotskou, Kladnatou a Hlavatou. 

km 114,4

hotel Třeštík 

možnost občerstvení, dál stoupáme sjezdovkou nebo po turistických značkách k rozhledně.

 

km 115,7

Čarták - 953 m, rozhledna Súkenická

Rozhledna Súkenická je někdy nazývaná Čarták, podle vrcholu. Když je zavřeno, klíč půjčují dole v hotelu. Původně telekomunikační vež, která získala využití i jako rozhledna. Kovové schodiště se točí mezi betonovým jádrem telekomunikační věže a prkenným pláštěm. Vystoupáme po 131 schodech do výšky 30 m na osmibokou krytou vyhlídkovou plošinu. Krásný výhled na Javorníky, Radhošťský hřeben, Beskydy, Lysou horu, Malou a Velkou Fatru a za velmi dobrých podmínek až na Západní Tatry.

Pokračujeme po červené k prameni Vsetínské Bečvy a dál po žluté do Makovského sedla. 

km 116,4

Pramen Vsetínské Bečvy

Pramen kousek pod cestou je označený cedulí a stříškou. Bečva se prý jmenuje podle slova bečet = divoce křičet, naříkat. Dá se tu nabrat voda, ale v době naší návštěvy byl pramen poměrně slabý. 

km 112,4

Kaple Sv. Cyrila a Metoděje v Hlavaté

Dřevěná zdobená kaple z roku 1924 se řadí do skupiny typických beskydských dřevěných lidových staveb s náboženskou tématikou. Vitráž zadního okna kaple vyobrazuje věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Upravené okolí kaple je volně přístupné, interier bohužel ne. Od kaple je krásný pohled na nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů – Vysokou.

 

km 118,1

Makovský Průsmyk - 801 m

Průsmyk na státní hranici, prochází tudy frekventovaná silnice. Na slovenské straně je motorest, na české straně památník Slovenského národního povstání. Pokračujeme po červené na Lemešnou, do sedla a po asfaltu přes osadu Světlá na Velký Javorník. 

km 131,7

Velký Javorník - 1072 m

Nejvyšší hora Javorníků se nachází na slovenské straně. Na severních svazích se nachází lyžařské středisko s několika chatami a restauracemi. Na vrcholu je velká kříž.

Pokračujeme po červené podél státní hranice a celého hřebene Javorníků. Hřebenovka je plná krásných výhledů. 

 

km 134,3

Stratenec - 1055 m

Nenápadný vrchol na Javornické hřebenovce. Malá dřevěná rozhledna umožní pohledy i na slovenskou stranu. Pod vrcholem, u rozcestníku Stratenec, je památník na osvobozenecké boje Velkých Karlovic, tři velké betonové kříže. Vedle rozhledny je odpočinkové sezení a na druhé straně přístřešek.  

 

km 142,7

Kohútka - 913 m

Na české straně je lyžařské středisko, silnice přechází hřeben v Sedle pod Kohútkou na Slovensko.  Možnost občerstvení, restaurace, ubytování. Cca o kilometr dřív je hotel Portáš, ke kterému vede asfaltka ze sedla a občerstvení využívá mnoho cyklistu. 

Necelý kilometr v lese za Kohútkou je přístřešek.

km 150,5

Makyta - 923 m

Zalesněný vrchol prakticky na konci hřebene. Odsud klesáme po modré do Francovy Lhoty a pokračujeme na Čubův kopec. 

km 155,8

Kaple Sv. Huberta

Celkem nová dřevěná kaple z roku 2012 na konci obce Valašská Senice. Vedle stojí dřevěná vyřezávaná socha sv. Josef Dělníka v nadživotní velikosti. U kaple je sezení.   

 

km 160,2

Čubův kopec - 720 m

Na vrcholu stojí čtyřpatrová dřevěná rozhledna. Je volně přístupná, nicméně výhled je částečně omezen špičkami okolních stromů. Pokračujeme po modré a červené do Střelné.   

 

km 164,2

Střelná

Kilometr nad obcí je pramen Střelenská voda se sezením a přístřeškem, vede k němu křížová cesta. Ve střelné je možnost nákupu, hospoda a nádraží.    

Cestou na Kralovec míjíme několik dalších poutních míst - odbočky z hřebene. 

km 164,2

Střelná

Kilometr nad obcí je pramen Střelenská voda se sezením a přístřeškem, vede k němu křížová cesta. Ve střelné je možnost nákupu, hospoda a nádraží.    

Cestou na Kralovec míjíme několik dalších poutních míst - odbočky z hřebene. 

Na hřebeni najdeme Pozorovatelnu Durch - dřevěný rám od architekta Zdeňka Fránka, sloužící k odpočinku a částečně úkrytu před nepřízní počasí. Byla postavena v roce 2018 místní okenářskou firmou a myšlenkou bylo zarámování pozorované krajiny.

 

km 173,1

Kralovec - 655 m

Kousek pod vrcholem je rekreační středisko (chatky, kemp, hospoda). Na vrcholu stojí šestipatrová dřevěná rozhledna s typickou valašskou architekturou, vysoká 21,5 m a volně přístupná. Další názvy jsou Na Finiši, U Cyrila Bureše. V posledním patře na vyhlídkové plošině jsou popisné tabule. Vidíme Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice, celé Valašsko a na druhou stranu Slovensko. 

Sestupujeme po červené přes Nádvojnou do Brumova - Bylnice. 

 

km 181,2

Brumov-Bylnice

Protáhlé městečko vzniklo spojením obcí Brumova a Bylnice. Nachází se na historicky významné trase Vlárským průsmykem. Tu střežil středověký Brumovský hrad. Z města nevypadá tak lákavě, ale určitě stojí za návštěvu. V rekonstruovaných sklepních prostorech jsou dvě expozice. Jedna o archeologických pracích, vedených Dr. Kohoutkem, původní podobě hradu a jeho historii. Druhá, menší o životě a tradicích na Valašsku. Z hradeb je krásný výhled na město a jeho široké okolí, včetně hory Javorník, kam budeme z Bylnice pokračovat po modré značce. 

Ve městě se dá najíst a nakoupit. 

 

km 190,9

Javorník - 782 m

Méně známý vrchol na hřebenu Bílých Karpat. Je zde sezení a křížek Panny Marie. Pokračujeme po hraničním hřebeni Bílých Karpat s bukovým lesem po červené a dále žluté do Žitkové. 

km 202,7

Žitková

Kopaničářská obec pod Bílými Karpaty s poměrně bohatou historií bojů a dobývání. V malé přehradě je možnost koupání a kempování. Občerstvení v penzionu nedaleko nebo hospodě dál v obci. Pokračujeme po žluté přes nevysoká, ale prudký hřeben do Starého Hrozenkova. 

km 206,5

Starý Hrozenkov

Obec na hlavní silnici mezi Uherským Brodem a Trenčínem. Východně od obce, přímo na trase je koupaliště a čerpací stanice. Pokračujeme stoupáním po asfaltu nebo po žluté na Mikulčin vrch.  

 
 

km 214,7

Mikulčin vrch - 799 m 

Pod vrcholem se nachází rekreační areál a lyžařské středisko. Přímo pod vysílačem je penzion a v okolí několik dalších. Pokračujeme po zelené na Malý a Velký Lopeník. 

 

km 219,1

Velký Lopeník - 911 m 

Druhá nejvyšší hora Bílých Karpat, vrchol leží přímo na státní hranici. Na 22 metrů vysokou rozhlednu z roku 2005 vede 101 schodů. Pod ní je kiosek, přístřešky a sezení. Nedaleko, na české straně je studánka. 

Sestup po zelené a přes Novou horu do Květné. Ve stoupání na Novou horu je pramen Březovská Kyselka. 

 

km 226,5

Květná 

Původně sklářská obec v údolí mezi Velkým Lopeníkem a Velkou Javořinou. Možnost doplnění zásob. Hospodu jsme našli otevřenou jednu a jíst jsme neměli odvahu :).

Stoupáme po zelené na Velkou Javořinu, s neznačenou odbočkou na Jelenec. 

 

km 231

Jelenec - 925 m

Sousední vrchol Velké Javořiny, nevede sem turistická značka, ale je přístupný po štěrkové cestě. Bývalý vojenský areál je volně přístupný (2020). Součástí je téměř 50 m vysoká ocelová věž s šestiúhelníkovým půdorysem z 50 let 20. století, jež nejspíš sloužila jako retranslační stanice. Dá se vystoupat po pěti žebřících až na plošinu ve 40 metrech a odměnou jsou krásné výhledy. Potřebujeme trochu odvahy, nějakou fyzickou kondici a velkou dávku opatrnosti. Na plošině jsou ještě některé části telekomunikanční technologie. 
Pod věží se dochovalo několik objektů, včetně dřevěného srubu, pod nímž byl údajně betonový kryt. Rozpad Československa přineslo poněkud zvláštní rozdělení, kdy pozemek připadl Česku a věž Slovensku. Možná také právě proto se nikdo nemá k údržbě areálu. Snahy o přestavbu na oficiální rozhlednu nepovolila správa CHKO.
Nejvýraznější z výhledů je vysílač na necelé dva kilometry vzdálené Velké Javořině, kam dojdeme přes sedlo po zelené. Výstup na věž je možný bez překážek, ale ještě jedno upozornění: opatrně!!!

 

km 233,8

Velká Javořina - 970 m

Nejvyšší hora Bílých Karpat, devátá nejprominentnější hora ČR a nejvyšší bod okresu Uherské Hradiště. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem, nachází se zde také televizní a rádiový vysílač.

Pod vrcholem je směrem na východ několik sjezdovek a turistická Holubyho chata - občerstvení.

Sestupujeme po modré a dál po asfaltu přes Vápenky a Javorník do Velké nad Veličkou. 

km 251,4

Velká nad Veličkou

Protáhlá obec spojená se sousedním Javorníkem. Možnost nákupu, občerstvení, případně dopravy. 

 

km 261,4

Šumárník - 389 m

Rozhledna na vrcholu má připomínat dřevěnou strážní věž, ale nepočítejte s dalekými výhledy. Věž stojí na kraji lesa a není vysoká ani jako posed. Dřevěné sochy v okolí rozhledny připomínají keltskou historii místa, kdy tu dávno před naším letopočtem stávaly rozsáhlé valy a opevnění. Byly tu nalezeny i římské mince.  

 

km 263,7

Travičná - 379 m

Nad obcí Tvarožná Lhota byl původně v roce 2000 vybudován vysílač pro mobilní operátory, později zpřístupněn jako vůbec první rozhledna Bílých Karpat. Vyhlídková plošina ve 34 metrech je přístupná po 177 schodech. Na každé straně jsou umístěny orientační cedule s popisy výhledů. U paty je pokladna, kiosek a drobná expozice o okolí. 

Rozhledna je přístupná sezónně za 50 korun. Vidíme okolní Bílé Karpaty, velkou Javořinu, směrem na východ Hodonín a další města, dokonce vrch Děvín nad Novými Mlýny.

Sestupujeme po žluté do Radějova.

km 267,4

Holý vrch

Plochý nezalesněný vrchol s krásnými loukami a nízkou dřevěnou rozhlednou. Výhledy hlavně na českou stranu, podhůří Bílých Karpat. 

Pokračujeme po žluté na Mlýnky (hospoda, koupaliště) a po zelené dál přes Sudoměřice k Baťovu kanálu. 

km 277,7

Baťův kanál - výklopník

Technická památka z roku 1939, která dnes slouží jako vyhlídková věž. Pod ní jě půjčovna lodiček. 

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935-38 v délce 20 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami a technickými památkami. Pozůstatky těchto památek umožňují poznat technický um našich předků.

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce asi 80 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor

Kanál jde přejít po železničním mostě. Pokračujeme po zelené podél kanálu k přístavišti Skalica. 

 

km 279,2

Rohatec, přístaviště Skalica

Hraniční přechod, most přes kanál, přístaviště turistických lodí a vyhlídková věž

Pokračujeme po žluté, cyklostezkou podél řeky Moravy do Hodonína, kde na vstupu do města přejdeme most ze Slovenska do Česka.

 

km 290

Hodonín

Město se nachází velmi blízko československé hranice, na druhé straně je Holíč. Pěkné náměstí s radnicí a kostelem.

Vlaky odsud jezdí hlavně přes Břeclav nebo Olomouc.

OutVer - Outdoor Vertical

Mountaineering, skitouring, climbing, trakking, travel Enjoy the outdoors

 

Do you like outver.net? Don't miss our new posts!

Contact us

© 2019 OutVer